Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
BD

Béda47

15. 3. 2012 20:54
Já si myslím

že ti,co chtějí jakési školné nikdy na vysoké škole nestudovali a nebo jsou nějací narušení jedinci. Ti bohatí studují na soukromých školách a těch se to netýká. Někteří snaživci si zajistí stipendium v zahraničí a také se jich to netýká. A ti ostatní musí při studiu makat,aby přežili. A o tom to je !!!! Dnešní režie na vysoké škole je mnohonásobně vyšší než bývala dříve.

0 0
možnosti
VH

Stará kára

12. 3. 2012 17:11
Máte pravdu. Jenže:

Neměl by se stát a "průměrný" vysokoškolák podělit o náklady v poměru výnosu?  Tedy pokud bychom - jak jste to provedl vy - do celých úvah brali "čistou" matematiku a nic jiného.

   Tedy podle vašich výpočtů stát 2/3 a student 1/3. Ovšem měli bychom započítat výnos z vyššího pojistného (malý, ale existuje). Takže stát 65 %, student 35 %.  Započteme-li riziko státu (část studentů bude daněna v zahraničí) tak budeme mluvit o 60 % státu a 40 % studenta.

   Nemyslím, že by se měl poměr takto určovat - ale vy jste si začal.

1 0
možnosti
EC

lisbonka

12. 3. 2012 20:15
Re: Máte pravdu. Jenže:

Ne ze bych se autora chtela zastavat,myslim,ze jeho uvaha je prilis zjednodusena a vidim tam nekolik trhlin,na druhou stranu nepomijejme fakt,ze student,pripadne jeho rodice, nejake naklady nesou - jednak samozrejme prime, jako ubytovani, skripta a podobne a zaroven do jiste miry, oznacila bych je za ztratove - tedy v te dobe, na rozdil od svych vrstevniku, kteri nastoupi po SS do prace, nic nevydelava, nebo jen castecne (brigady, castecne uvazky, letni brigada - a to dle narocnosti a povahy studia), kterezto slouzi k pokryti nakladu spojenych se studiem, nikoli pro tvorbu rezerv a staveni se na vlastni nohy.  Cimz, nerikam, ze byspolecnost mela hradit jeste tyto naklady, jen podotykam, ze tu jsou a ano, je to volba kazdeho.

Jinak v pripade zavedeni skolneho v nerozumne forme a nerozumne vysi bych se zvlaste u nekterych profesi obavala (i) tlaku na vyrazne vyssi platove ohodnoceni (schopnost splaceni dluhu) a (ii) vyraznejsiho odlivu elit do zahranici ze stejneho duvodu (splatit dluh).

0 0
možnosti
EC

lisbonka

12. 3. 2012 15:33
Dotaz na autora

Kdyz jste u te statistiky, zajimalo by me, zda jste se pidil a zda jsou dostupna cisla o zamestnanosti, resp. nezamestnanosti VS oproti treba stredoskolakum. Rozumejte, myslim, ze takova informace by mohla lepe doplnit jiz to uvedene - tedy, pokud by ze statistiky skutecne vyslo, ze clovek s VS titulem dli na uradu prace za cely produktivni vek treba jen mesic, zatimco SS nebo ZS vzdelani tam v prumeru stravi rok (to je priklad, cisla neznam a zajimala by me). Jinak mi to prijde jako neuplne.

I kdyz osobne se klonim k nazoru, ze vzdelanost je investice nikoli pouze jedince, ale tez cele spolecnosti, na druhou stranu s dobre osetrenym systemem prospechovych stipendii ci studijnich grantu nemam s mirnym skolnym problem.

0 0
možnosti
H

habit-.!..

12. 3. 2012 14:37
... vaše logika je kapánek křivá...

... jakobyste chtěl potvrdit ten starý bonmot "... kdo neumí, učí"... on i ten dělník si podle vaší logiky zaplatí vysokou školu, i když na to musí makat 2-3x dýl... jenže on tu školu nemá, takže se musí spokojit s třetinovým platem, a zdaleka si nemůže vybírat z takové nabídky zaměstnání jako VŠ...

0 0
možnosti
EC

lisbonka

12. 3. 2012 15:34
Re: ... vaše logika je kapánek křivá...

myslim, ze i vase uvaha je trochu mimo - ten delnik na tu skolu muze jit take a zlepsit sve vyhlidky na trhu prace...

0 0
možnosti
KN

Karl Novak

12. 3. 2012 12:58
Autor si vykládá realitu nesprávně.

Vysokoškoláci nemají vysoké platy protože vystudovali vysokou školu.

Je to naopak. Snaživí, pracovití a schopní jedinci, kteří chtějí dosáhnout vyšší postavení se ve svém zájmu rozhodovali studovat a investovat do studia energii.

Lidé tohoto typu vydělávají více peněz než průměrný člověk. Autor uvažuje chybně, že díky vysokoškolskému vzdělání mají tito lidé vysoké platy. Je to naopak.

1 0
možnosti
RP

radim36

12. 3. 2012 13:30
Re: Autor si vykládá realitu nesprávně.

Vysoká škola je pro snaživé, pracovité a schopné možnost, jak se k vyššímu postavení dostat rychleji. Bez vysoké školy se k tomu postavení taky dostanou, ale stojí je to víc času a energie. Pak je velmi aktuální otázka kvality vysoké školy.  Schopný jedinec si kvalitu své vysoké školy velmi hlídá. Dokonce mohou být případy, kdy velmi schopný pracovitý jedinec vyhodnotí, že škola má pro něho menší cenu než jeho čas věnovaný jeho práci či firmě a školu proto nedokončí. Viz Bill Gates a podobní byznysmeni.Gates pracoval v tak novém byznysu It firmy, že vysoká škola, tuším Harward, se ukázala vzhledem k jeho práci v jeho byznysu naopak jako zdržování a tak z ní odešel a nedokončil ji.

Zatímco současným průměrným studentům  jde pouze o papír, diplom.

0 0
možnosti
-

-cis-

12. 3. 2012 10:56
Teorie

beze sporu zajímavá, však zcela zcestná. Pokud budete argumentovat hodnotami, které svou moudrostí vysokoškolák vytvoří, nezbude, nežli Vám dát za pravdu. Pokud Vaše argumentace končí u ceny vysokoškoláka na trhu práce, přijde mi býti úsměvnou! Firmě se objem zisku nezvedne pouze tím, že zaměstná absolventa VŠ s vyšším příjmem.

0 0
možnosti
PH

petrph

12. 3. 2012 13:00
Re: Teorie

Tak minimálně lze argumentovat tím, že pokud on vytvoří nějakou hodnotu a tu pak prodá svým zákazníkům, tak je to účetně on, kdo za ně odevzdá státu vybrané DPH...čili se to státu rentuje.:-)

Bohužel otázka kdo pomůže firmě zvýšit-či dosáhnout  objem zisku je poměrně složitá. Kdo by to vlastně měl být? Sám majitel firmy,, který našel skulinu na trhu a založil na ní svůj byznys? Projektant který mu navrhl výrobek? Dělník, který ho vyrobil? Mistr který na něj dohlížel?Obchodník, který ten výrobek prodal? Bez něj by se vlastně nevydělalo nic a žádný zisk by nebyl...

0 0
možnosti
RP

radim36

12. 3. 2012 10:37
Statistika platů vysokoškoláků je chybně interpretována.

V populaci ekonomicky aktivních vysokoškoláků stále ještě převládají vysokoškoláci , kteří absolvovali v době výběrového vysokého školství. Tudíž jejich schopnosti jsou elitní a tomu odpovídají i jejich platy. Tudíž současná statistika platů vysokoškoláků je posunuta proti skutečnosti dnešních absolventů masového vysokého školství posunuta výrazně nahoru o 10 - 20 tisíc, možná i víc.

Spousta dnešních vysokoškoláků absolventů masového vysokého školství, disponujících jen průměrnými schopnosti se nedostane výše než na původně středoškolské pracovní pozice. A stejně tak budou placeni, až do konce kariéry jako středoškoláci. Pokud dokonce nebudou vzhledem ke svým malým schopnostem se sami učit a získávat nové znalosti v systému celoživotního vzděláváni po zhruba 40 roce věku nahrazeni zase dalšími absolventy průměrnými vysokoškoláky s aktuálními čerstvými vědomostmi ze škol.

1 0
možnosti
RP

radim36

12. 3. 2012 10:48
Doplácíme až na třetinu dnešních vysokoškoláků absolventů.

Protože by se prakticky vůbec nic nestalo, kdyby tato třetina vůbec nešla na vysokou školu, ale po absolvování příslušné odborné střední školy nastoupila o 3 - 5 let dříve do pracovního procesu.  Pokud by se mezi uchazeči o práci objevila tato skupina, na praxi připravených a relativně ze středoškolského pohledu kvalitních uchazečů, personalisté by určitě rádi snížili  kvalifikační požadavky na příslušné pozice zpět na středoškoláky.  Jejich plat by byl podobný, jen o málo menší než plat vysokoškoláka na stejné pracovní pozici , stát by ušetřil za každý rok vysokoškolského studia takového člověka od cca 30 do 100 tisíc a naopak získal daně a odvody z jeho mzdy, takových 100 - 200 tisíc za rok.

Akorát by se muselo pro nadbytečnost  propustit pár tisíc vysokoškolských pedagogů, například možná i autora tohoto tendenčního článku a dalších lidí servisujících provoz vysokých škol.

0 0
možnosti
PH

petrph

12. 3. 2012 10:07
díky za přesná čísla

Jinak ale z pohledu státu nezávisí na tom kolik ten člověk odvede, ale taky kdy to odvede. Jestli možná za 5 let začne absolvent pracovat a začne to vracet státu na daních po tisícovkách, je rozdíl jestli musí hned už v průběhu studia vypláznout každý semestr 10 tisíc na dřevo. I proto byl opuštěn model skutečně pozdějšího splácení,ale student si musí půjčit v bance a tomu státu to zaplatit hned...

1 0
možnosti
LV

baloun

12. 3. 2012 9:59
Vaše povídání má jednu velkou chybu

Vy jste zamlčel jednu podstatnou věc. Podle stejné tabulky je podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v celkové zaměstnané populaci necelých 16 %.

Zatímco nových VŠ studentů je přibližně 50 % populace. To je 3x více! Čili mzdové ukazatele se v nejbližších letech podstatně změní a rozmělní.

A dále - kolik z těch vysokoškoláků nakonec skončí zcela mimo obor? Z dat statistického úřadu vyplývá, že DVA ZE TŘÍ vysokoškoláků nakonec svoje vzdělání vůbec neuplatní!!!! Toto nehorázné plýtvání si skutečně tento stát nemůže dovolit.

2 0
možnosti
JRJ

Já rád játra

12. 3. 2012 10:06
Re: Vaše povídání má jednu velkou chybu

Bylo by zahodno se k tem 16% vratit.

0 0
možnosti
JP

Chytrakz hospody

12. 3. 2012 9:59
VŠ jsou i nejsou paraziti, někdy jsou i katastrfou

Pokud VŠ studuje potřebnou vysokou školu (např. medicínu nebo techniku) a v oboru je alespoň průměrnej, pak obvykle má nadstandardní příjem (i bez děkujeme odcházíme) a odvádí vyšší daně. Na straně druhé  žádného VŠ však nemůže násilím držet v ČR a absolvent VŠ, kterou mu zaplatíme my daňoví poplatníci,  se sebere  a jde využívat to, co se u nás (zadarmo) naučil do ciziny, kde pak platí daně. No  třetím případem jsou ty VŠ, které jsou studovány, že jsou studovány a jejich studenti obvykle končí na úřadu práce. Pokud mají protekci, tak jdou zastávat funkce (i dobře placené), které se studiem nemají nic společného nebo jen okrajově, či mají úroveň mateřské školy. Poslední sortou jsou studenti, kteří si své vzdělání jednoduše koupí a tragedií je, když začnou provozovat praxi, na kterou ve skutečnosti  kvalifikaci nemají. Takže první sorta studentů žádní paraziti nejsou, druhá a třetí ano a čtvrtá je pro ekonomiku přímo pohromou!

1 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS