Děkujeme za pochopení.
Béda47
Já si myslím
že ti,co chtějí jakési školné nikdy na vysoké škole nestudovali a nebo jsou nějací narušení jedinci. Ti bohatí studují na soukromých školách a těch se to netýká. Někteří snaživci si zajistí stipendium v zahraničí a také se jich to netýká. A ti ostatní musí při studiu makat,aby přežili. A o tom to je !!!! Dnešní režie na vysoké škole je mnohonásobně vyšší než bývala dříve.
Stará kára
Máte pravdu. Jenže:
Neměl by se stát a "průměrný" vysokoškolák podělit o náklady v poměru výnosu? Tedy pokud bychom - jak jste to provedl vy - do celých úvah brali "čistou" matematiku a nic jiného.
Tedy podle vašich výpočtů stát 2/3 a student 1/3. Ovšem měli bychom započítat výnos z vyššího pojistného (malý, ale existuje). Takže stát 65 %, student 35 %. Započteme-li riziko státu (část studentů bude daněna v zahraničí) tak budeme mluvit o 60 % státu a 40 % studenta.
Nemyslím, že by se měl poměr takto určovat - ale vy jste si začal.
lisbonka
Re: Máte pravdu. Jenže:
Ne ze bych se autora chtela zastavat,myslim,ze jeho uvaha je prilis zjednodusena a vidim tam nekolik trhlin,na druhou stranu nepomijejme fakt,ze student,pripadne jeho rodice, nejake naklady nesou - jednak samozrejme prime, jako ubytovani, skripta a podobne a zaroven do jiste miry, oznacila bych je za ztratove - tedy v te dobe, na rozdil od svych vrstevniku, kteri nastoupi po SS do prace, nic nevydelava, nebo jen castecne (brigady, castecne uvazky, letni brigada - a to dle narocnosti a povahy studia), kterezto slouzi k pokryti nakladu spojenych se studiem, nikoli pro tvorbu rezerv a staveni se na vlastni nohy. Cimz, nerikam, ze byspolecnost mela hradit jeste tyto naklady, jen podotykam, ze tu jsou a ano, je to volba kazdeho.
Jinak v pripade zavedeni skolneho v nerozumne forme a nerozumne vysi bych se zvlaste u nekterych profesi obavala (i) tlaku na vyrazne vyssi platove ohodnoceni (schopnost splaceni dluhu) a (ii) vyraznejsiho odlivu elit do zahranici ze stejneho duvodu (splatit dluh).
lisbonka
Dotaz na autora
Kdyz jste u te statistiky, zajimalo by me, zda jste se pidil a zda jsou dostupna cisla o zamestnanosti, resp. nezamestnanosti VS oproti treba stredoskolakum. Rozumejte, myslim, ze takova informace by mohla lepe doplnit jiz to uvedene - tedy, pokud by ze statistiky skutecne vyslo, ze clovek s VS titulem dli na uradu prace za cely produktivni vek treba jen mesic, zatimco SS nebo ZS vzdelani tam v prumeru stravi rok (to je priklad, cisla neznam a zajimala by me). Jinak mi to prijde jako neuplne.
I kdyz osobne se klonim k nazoru, ze vzdelanost je investice nikoli pouze jedince, ale tez cele spolecnosti, na druhou stranu s dobre osetrenym systemem prospechovych stipendii ci studijnich grantu nemam s mirnym skolnym problem.
habit-.!..
... vaše logika je kapánek křivá...
... jakobyste chtěl potvrdit ten starý bonmot "... kdo neumí, učí"... on i ten dělník si podle vaší logiky zaplatí vysokou školu, i když na to musí makat 2-3x dýl... jenže on tu školu nemá, takže se musí spokojit s třetinovým platem, a zdaleka si nemůže vybírat z takové nabídky zaměstnání jako VŠ...
lisbonka
Re: ... vaše logika je kapánek křivá...
myslim, ze i vase uvaha je trochu mimo - ten delnik na tu skolu muze jit take a zlepsit sve vyhlidky na trhu prace...
Karl Novak
Autor si vykládá realitu nesprávně.
Vysokoškoláci nemají vysoké platy protože vystudovali vysokou školu.
Je to naopak. Snaživí, pracovití a schopní jedinci, kteří chtějí dosáhnout vyšší postavení se ve svém zájmu rozhodovali studovat a investovat do studia energii.
Lidé tohoto typu vydělávají více peněz než průměrný člověk. Autor uvažuje chybně, že díky vysokoškolskému vzdělání mají tito lidé vysoké platy. Je to naopak.
radim36
Re: Autor si vykládá realitu nesprávně.
Vysoká škola je pro snaživé, pracovité a schopné možnost, jak se k vyššímu postavení dostat rychleji. Bez vysoké školy se k tomu postavení taky dostanou, ale stojí je to víc času a energie. Pak je velmi aktuální otázka kvality vysoké školy. Schopný jedinec si kvalitu své vysoké školy velmi hlídá. Dokonce mohou být případy, kdy velmi schopný pracovitý jedinec vyhodnotí, že škola má pro něho menší cenu než jeho čas věnovaný jeho práci či firmě a školu proto nedokončí. Viz Bill Gates a podobní byznysmeni.Gates pracoval v tak novém byznysu It firmy, že vysoká škola, tuším Harward, se ukázala vzhledem k jeho práci v jeho byznysu naopak jako zdržování a tak z ní odešel a nedokončil ji.
Zatímco současným průměrným studentům jde pouze o papír, diplom.
-cis-
Teorie
beze sporu zajímavá, však zcela zcestná. Pokud budete argumentovat hodnotami, které svou moudrostí vysokoškolák vytvoří, nezbude, nežli Vám dát za pravdu. Pokud Vaše argumentace končí u ceny vysokoškoláka na trhu práce, přijde mi býti úsměvnou! Firmě se objem zisku nezvedne pouze tím, že zaměstná absolventa VŠ s vyšším příjmem.
petrph
Re: Teorie
Tak minimálně lze argumentovat tím, že pokud on vytvoří nějakou hodnotu a tu pak prodá svým zákazníkům, tak je to účetně on, kdo za ně odevzdá státu vybrané DPH...čili se to státu rentuje.
Bohužel otázka kdo pomůže firmě zvýšit-či dosáhnout objem zisku je poměrně složitá. Kdo by to vlastně měl být? Sám majitel firmy,, který našel skulinu na trhu a založil na ní svůj byznys? Projektant který mu navrhl výrobek? Dělník, který ho vyrobil? Mistr který na něj dohlížel?Obchodník, který ten výrobek prodal? Bez něj by se vlastně nevydělalo nic a žádný zisk by nebyl...
radim36
Statistika platů vysokoškoláků je chybně interpretována.
V populaci ekonomicky aktivních vysokoškoláků stále ještě převládají vysokoškoláci , kteří absolvovali v době výběrového vysokého školství. Tudíž jejich schopnosti jsou elitní a tomu odpovídají i jejich platy. Tudíž současná statistika platů vysokoškoláků je posunuta proti skutečnosti dnešních absolventů masového vysokého školství posunuta výrazně nahoru o 10 - 20 tisíc, možná i víc.
Spousta dnešních vysokoškoláků absolventů masového vysokého školství, disponujících jen průměrnými schopnosti se nedostane výše než na původně středoškolské pracovní pozice. A stejně tak budou placeni, až do konce kariéry jako středoškoláci. Pokud dokonce nebudou vzhledem ke svým malým schopnostem se sami učit a získávat nové znalosti v systému celoživotního vzděláváni po zhruba 40 roce věku nahrazeni zase dalšími absolventy průměrnými vysokoškoláky s aktuálními čerstvými vědomostmi ze škol.
radim36
Doplácíme až na třetinu dnešních vysokoškoláků absolventů.
Protože by se prakticky vůbec nic nestalo, kdyby tato třetina vůbec nešla na vysokou školu, ale po absolvování příslušné odborné střední školy nastoupila o 3 - 5 let dříve do pracovního procesu. Pokud by se mezi uchazeči o práci objevila tato skupina, na praxi připravených a relativně ze středoškolského pohledu kvalitních uchazečů, personalisté by určitě rádi snížili kvalifikační požadavky na příslušné pozice zpět na středoškoláky. Jejich plat by byl podobný, jen o málo menší než plat vysokoškoláka na stejné pracovní pozici , stát by ušetřil za každý rok vysokoškolského studia takového člověka od cca 30 do 100 tisíc a naopak získal daně a odvody z jeho mzdy, takových 100 - 200 tisíc za rok.
Akorát by se muselo pro nadbytečnost propustit pár tisíc vysokoškolských pedagogů, například možná i autora tohoto tendenčního článku a dalších lidí servisujících provoz vysokých škol.
petrph
díky za přesná čísla
Jinak ale z pohledu státu nezávisí na tom kolik ten člověk odvede, ale taky kdy to odvede. Jestli možná za 5 let začne absolvent pracovat a začne to vracet státu na daních po tisícovkách, je rozdíl jestli musí hned už v průběhu studia vypláznout každý semestr 10 tisíc na dřevo. I proto byl opuštěn model skutečně pozdějšího splácení,ale student si musí půjčit v bance a tomu státu to zaplatit hned...
baloun
Vaše povídání má jednu velkou chybu
Vy jste zamlčel jednu podstatnou věc. Podle stejné tabulky je podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v celkové zaměstnané populaci necelých 16 %.
Zatímco nových VŠ studentů je přibližně 50 % populace. To je 3x více! Čili mzdové ukazatele se v nejbližších letech podstatně změní a rozmělní.
A dále - kolik z těch vysokoškoláků nakonec skončí zcela mimo obor? Z dat statistického úřadu vyplývá, že DVA ZE TŘÍ vysokoškoláků nakonec svoje vzdělání vůbec neuplatní!!!! Toto nehorázné plýtvání si skutečně tento stát nemůže dovolit.
Já rád játra
Re: Vaše povídání má jednu velkou chybu
Bylo by zahodno se k tem 16% vratit.
Chytrakz hospody
VŠ jsou i nejsou paraziti, někdy jsou i katastrfou
Pokud VŠ studuje potřebnou vysokou školu (např. medicínu nebo techniku) a v oboru je alespoň průměrnej, pak obvykle má nadstandardní příjem (i bez děkujeme odcházíme) a odvádí vyšší daně. Na straně druhé žádného VŠ však nemůže násilím držet v ČR a absolvent VŠ, kterou mu zaplatíme my daňoví poplatníci, se sebere a jde využívat to, co se u nás (zadarmo) naučil do ciziny, kde pak platí daně. No třetím případem jsou ty VŠ, které jsou studovány, že jsou studovány a jejich studenti obvykle končí na úřadu práce. Pokud mají protekci, tak jdou zastávat funkce (i dobře placené), které se studiem nemají nic společného nebo jen okrajově, či mají úroveň mateřské školy. Poslední sortou jsou studenti, kteří si své vzdělání jednoduše koupí a tragedií je, když začnou provozovat praxi, na kterou ve skutečnosti kvalifikaci nemají. Takže první sorta studentů žádní paraziti nejsou, druhá a třetí ano a čtvrtá je pro ekonomiku přímo pohromou!
Žebříčky
- Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
- Ivana Dianová
Billa šok
- Milena Zelenková
Rómové se bouří před brněnským soudem
- Josef Nožička
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumím
- Blog Info
Blogy projdou zásadní změnou, podívejte se jakou
- Martin Mařák
PRO na Malém rynku
- Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
- Ondřej Šebesta
Základní pilíře populismu a generál na Hradě
- Vlastík Fürst
Přejeme Ukrajině mír, nebo kapitulaci?
- Miroslav Václavek
Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky
- Milena Zelenková
Rómové se bouří před brněnským soudem
- Josef Nožička
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumím
- Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
- Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
- Ivana Dianová
Billa šok
- Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
- Vlastík Fürst
Přejeme Ukrajině mír, nebo kapitulaci?
- Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky CXXXII. (o jilmové aleji a vytížné Sněmovně)
- Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
- Miroslav Václavek
Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky